Mořeplavci
Probouzíme se trochu předčasně a přestože některé týmy šly spát až ve čtvrt na šest, jsou kupodivu schopni odjíždět ve stejnou dobu jako my. Na tohle jsem už asi stará. Vyrážíme na snídani pod nejbližší fíkovník a pak pro kartón do nejbližší popelnice.
Stopovat na Krku je prý někdy i na několik hodin čekání. Máme štěstí po půl hodině nám staví mladý Holanďan a veze nás nejen z ostrova, ale ještě dalších 30 km na jih,tedy naším směrem. Vysadí nás v přístavu, kde se rozhodneme rozšoupnout a koupit si něco k obědu. U oběda v přístavu potkáváme rodinku Čechů. Naobědváme se společně, povídáme si o soutěži a ještě dostaneme nějaké peníze na večeři. Díky!
Rozhodujeme se co dál. Dnešní výzva zní posunout se alespoň několik km jinak než pěšky nebo autem. Zkusíme tedy místní přístav. Chodíme od lodi k lodi, vypravíme jim naší story a oni nás fakt chtějí nadšeně odvézt, ale všichni jedou zpátky na Krk.
Už to vypadá, ze to nevyjde, ale pak nás osloví pán s přítelkyní, kteří sedí na obědě na terásce a kolem kterých jen procházíme. Je zvědavý, kdo jsme a co děláme. Ze srandy se ho zeptáme, zda nemá loď a on ji má!!! Po pročítání map se domluvíme, že nás odveze dalších 30 km na jih. Je to šílený a úžasný zároveň. Užijeme si i koupání v moři a skákání z lodi. Voda v téhle hloubce má nepopsatelnou modrou barvu a jen nerady se v Senj loučíme.
V Senj se chceme ještě chvíli koupat v moři a pak osprchovat na místní pláži. Sprchu nenajdeme, ale potkáme dva české tatínky na dovolené s dětmi. Trochu to.připomíná ,, s tebou mě bavi svět“. Jsou strašně rádi, že po pěti dnech mluví s někým dospělým o něčem jiném, než proč na kamenité pláži nejdou dělat bábovičky. Koupí nám zmrzlinu, podělí se o sprchu ve svém apartmánu a nabízí nám i střechu nad hlavou. Jsou fakt skvělí, ale musíme se pohnout. Kdyby se to nepovedlo vrátíme se s prosíkem za nimi. My ale chytáme auto z města a před dálnicí se doslova vnutíme do kamionu.
Kamioňák dneska sice končí, ale další den jede 150 km na jih, takže se domluvíme, že přespíme s ním na benzince a počkáme si na něj. Když vidí, jak si vedle pumpy rozděláváme spacáky, kouká na nás jak na blázny a nabídne nám horní lůžko v kamionu. Připouštím, že asi občas vypadáme jako blázni, ale o to je to lepší dobro noc!
312 total views, 2 views today
